Jak se rozhodnout | Kodex | Druhy a cena střeliva | Pistole & revolvery | Účinek střeliva |
O účinnosti střeliva a postupech sebeobrany též zde
Úvod - cílem je
zastavení útočníka. Zastavovací efekt charakterizuje,
kolik energi se přenese ze střely do zasaženého cíle. Na
posuzování zastavovacího efektu je mnoho názorů
vycházejících jak z policejní praxe, laboratorních zkoušek
a z různých fyzikálních teorií. Ve zkušebnách se
napodobuje chování střely v organismu výstřelem do
balistické želatiny. Cílem není čistý průstřel, ale
uváznutí střely v organismu. Nejméně energie přenese
čistý průstřel malou ráží. Nejvíce pak střela, která
má velký průměr, která se rozpadne na několik částí nebo
se nestabilně otáčí podél příčné osy, jejíž tvar se po
zásahu mění a zvětšuje - Velká ráže má díky velkému
průměru velký stop efekt, ale případný přebytek energie
může vyvolat průstřel a ohrožení okolí, a vede ke
zpomalení taktické střelby - než srovnáte miřidla po první
ráně může se leccos odehrát.
Potřebný účinek se snaží odvodit několik teorií.
Ty odvozují účinek střely od různých parametrů (od
průměru, příčné plochy střely, hybnosti (m*v) či energie
(0,5*m*v^2)). Existují i statistiky vycházející z policejní
praxe, té je snad možné věřit nejvíce (Marschallův index).
Z té vyplývá, že útočník je zastaven jedním výstřelem v
závislosti na ráži v 50-86% případů. Z této statistiky je
nejspíše odvozena zásada (rčení) "dva do hrudi a
třetí do hlavy" - střední a malou ráží musíte
zasáhnout cíl dvakrát.
Požadavek na zastavovací schopnost krátkých zbraní je jiný než u např. pušek. U pušek je důležitý dostřel a průbojnost. Toho se dosahuje velkou počáteční rychlostí a velkým průřezovým zatížením střely (průřezové zatížení střely vyjadřuje poměr hmotnosti střely k jejímu průřezu). Na počátku dráhy střely způsobuje vysoká rychlost působí dynamickým (hydrodynamickým) trhavým účinkem do stran. Nádoba s tekutinou se po zásahu roztrhne na kousky. Tam kde pomalá střela způsobí čistý průstřel svaloviny, moderní vysokorychlostní střela (třeba i malé ráže) způsobí odtržení kusu svaloviny. Špičatý (hrotitý) tvar střely její vybočení, střela se otáčí kolem své příčné osy a působí bokem. Při střelbě na velké vzdálenosti tento hydrodynamický účinek mizí. Zastavovací schopnost trvá díky velké hmotnosti střely. Rychlost vyřazení protivníka není podstatná, protože střelba je vedena na velkou vzdálenost. Druhým faktorem je špičatý (hrotitý) tvar střely jenž působí vybočení střely.
Zcela jiná situace je u
krátkých zbraní. U nich se ukázalo, že nejjednodušší
cestou ke zvětšení zastavovacího účinku je zvětšení
průměru střely bez zvětšování její hmotnosti a energie.
Tyto hodnoty musí být vyváženy tak, aby střela předala
většinu energie do cíle. Pomocným faktorem je vždy
provedení střely. Nelze nebrat v úvahu, že olověné střely
ve srovnání s celoplášťovými se více deformují.
Druhou možnou cestou jsou zbraně s náboji vysoké energie a
malé hmotnosti jako jsou ráže .22 magnum a výhledově
terčové malorážové náboje lahvicového tvaru. (Vysoká
rychlost u těžkých střel by vyvolávala velký zpětný ráz
a smrtící účinek na velkou vzdálenost, na kterou již není
možné zaručit mířenou střelbu.)
Ve všech případech záleží na pohotovosti a přesnosti zásahu. Moderní střelivo s řízenou deformací střely (expanzní) dociluje postačující účinek i u ráže 7,65 mm (expanzní provedení není u nás pro sebeobranu povoleno). U zbraní "pro jistotu" vyhoví i menší ráže (6,35 mm Browning, .22 WMR, .22 LR). Zbraně větší ráže se spolehlivým zastavovacím účinkem (.40 S&W) jsou větší, těžší a rozhodně vyžadují důkladnější nácvik. Expanzní střelivo je k dispozici pro sběratelské účely, pro sebeobranu jsou snad k dispozici jen některá provedení (dutina je kryta pláštěm).
Ráže | Střela | Index | Poř. |
7,65 Browning | celoplášť ogivální | 50 % | 1 |
7,65 Browning | poloplášť expanzní | 61 % | 4 |
9 mm Browning | celoplášť ogivální | 52 % | 2 |
9 mm Browning | poloplášť expanzní | .54 % | 3 |
.38 Special | olověná ogivální | 52 % | 2 |
.38 Special | poloplášť expanzní | 62 % | 5 |
9 mm Luger | celoplášť ogivální | 62 % | 5 |
9 mm Luger | celoplášť komolý kužel | 70 % | 7 |
9 mm Luger | poloplášť expanzní | 80 % | 10 |
.357 Magnum | olověná s prosekávací hranou | 72 % | 8 |
.357 Magnum | poloplášť expanzní | 86 % | 11 |
.40 S&W | celoplášť komolý kužel | 78 % | 9 |
.40 S&W | poloplášť expanzní | 87 % | 12 |
.45 ACP | celoplášť ogivální | 64 % | 6 |
.45 ACP | poloplášť expanzní | 86 % | 11 |
V této tabulce (které věřím) mne překvapuje, že náboje 7,65 a 9 mm Br, 9 mm Luger ogiv. a .38 Spec mají vlastně shodný zastavovací účinek pohybující se mezi 50-60% !!! Je mnoho názorů, které tuto teorii napadají z důvodu nesprávného statistického zpracování - ale nepřinášejí žádné návrhy na její nahrazení. |
Další hodnocení účinnost
střeliva:
RSP pro krátké zbraně (Relative Stopping Power nebo
kritérium ranovosti podle Hatchera)
RSP = q*v*F*k kde q - hmotnost střely v grainech, v -
počáteční rychlost střely ve stopách za vteřinu, F -
průřez střely v palcích, k - součinitel tvaru střely v
rozmezí 0,9-1,2
.22 Short | 1,9 |
9 Brown krátký | 16,2 |
.22 LR | 3,3 |
.38 Speciál | 30,8 |
6,35 Browning | 3,7 |
.45 ASP | 60,0 |
7,65 Browning | 10,0 |
Pohybová energie střely - pro civilní obranu požadováno v USA a SRN 80 Joulů. Této podmínce vyhoví již ráže 6,35 mm.
TKO - Taylor Knock Out Index (Taylorův index zlomení v ohni) se používá u loveckých zbraní. Zde je uveden jen pro informaci. Vzorec TKO=m.v.p./1000 ... m - hmotnost střely v gramech, v - rychlost střely v m/sec., p - průměr střely v mm. Doporučená minimální hodnora TKO je 15 - pro srnce, 30 - pro sele, lončáka prasete divokého, kamzíka, 40 - pro dospělou černou zvěř, jelena, daňka muflona. Obecnou zkušeností je, ač se mi to nelíbí, že střely s průměrem pod 6 mm (.22 Hornet, .222 a .223 Remington) mají nepravidelný, nejistý účinek, ač mají mnohem vyšší energii než krátké zbraně - jsou tak na srnce
Ráže |
TKO |
Ráže | TKO |
.22 LR 2" | 3,9 |
9 Brown Short | 16,7 |
.22 LR 6" | 4,6 |
9 Makarov | 16,7 |
6,35 Browning | 4,9 |
.38 S&W | 18,4 |
.22 WMR 2" | 5,4 |
9 Luger | 21,3 |
.22 LR 22" | 5,5 |
.38 Special | 22,1 |
.22 WMR 6" | 6,2 |
.45 ACP | 40,4 |
.22 WMR 22" | 8,3 |
.45 Colt | 46,9 |
7,65 Browning | 10,9 |
Kneubühl -
klasifikace z roku 1993. Jeho vývody jsou mezi odborníky
uznávané.
Deformovatelné střely potřebují k dosažení potřebného
účinku energii 250-300 Joulů. Celoplášťové střely musí
vykazovat energii 350-400 Joulů.
Požadavky podle pana Kneubühla splňuje následující
střelivo: 9 mm Browning, .32 HR Magnum, 9 mm Makarov, 7,65
Parabelum, 9 mm Police, .38 Spec, .44 Spec, 9 mm Ultra, .45
Colt, 9 mm Parabelum, .45 ACP, 9 m Steyer, .40 SW, 9x22 IMI, .38
Super Auto, .357 Magnum, 10 mm Automatic, .44 Magnum, .45 Win.
Magnum.
A mnohé další ... (americký tradice = velká a pomalá
střela, či tendence nových armádních zbraní - malá
nestabilní střela s velkou energií, ). Výsledný účinek
zásahu v praxi se velice těžko statisticky zpracovává. Je
ovlivněn použitou ráží, místem zásahu a směrem
střelného kanálu, případnou překážkou nebo silným
oblečením útočníka, jeho duševním stavem, rozrušením,
alkoholem, drogami.
O účinnosti střeliva též zde
Jak se rozhodnout | Kodex | Druhy a cena střeliva | Pistole & revolvery | Účinek střeliva |