Příručka praktické střelby Václava Vacka Zpět
Přirozená střelba - Metodika nácviku - Jak střílí Izraelci - CAR
System centrální osy |
Střelecká
revue 2/2001 Jediným cíle nácviku sebeobrany je přežití, to musí být jádrem nácviku. V krizové situaci bychom měli první uvažovat, jak se střetnutí vyhnout. Hrdinský syndrom zahubil více lidí, než rozdíl v umění. Schopnosti vyhnout se konfliktu se učí jinak policie, jiné ozbrojené složky i občan. Leckdy je příčina střetnutí zcela banální a leckdo je řeší použitím zbraně.
Skutečnost, že jste schopni zasáhnout terč je pozitivním, ale nestačí pro přežití v nebezpečných situací. Technika pevného postoje, koncentrace pohledu na mířidla a pomalu se zvyšující tlak prstu na spoušť přispěje k dobrým výsledkům na terči. Pamatuji se na dva strážce veřejného pořádku, kteří byli usmrceni v přestřelce, ačkoli byli oba výborní sportovní střelci. Při této nehodě stáli oba v noci na nechráněném místě a snažili se mířit, ačkoli po nich vypálili útočníci. Ani jeden z útočníků nebyl trénovaný střelec... Dobře vedený trénink učí, jak se správně rozhodovat. Postoj, přesun a vhodné využití úkrytu jsou při přirozené střelbě ve vzájemném propojení. Využití úkrytu je mnohem důležitější než jakákoli střelecká dovednost. Panika vyvolaná střetnutím může způsobit, že nervózně hmatáme po zbrani a tím se vystavujeme nebezpečí, místo abychom vyhledali příležitost k úniku nebo úkrytu. Uvedu
příklad policisty, který právě nebyl ve službě a
zastavil autem na křižovatce. K okénku auta se
přiblížil muž, namířil na něj zbraň a požadoval,
aby vystoupil z auta. Útočník udělal chybu, když se
rozhlédl kolem sebe a tím dal policistovi trochu času.
Ten se vrhnul na pravé sedadlo, tasil, zamířil a
vypálil dvě rány skutečně jedním pohybem. Jedna
kulka škrábla útočníka do čela a druhá jej minula.
Útočník se odpotácel dozadu. Policista vypálil
další dvě rány, když útočník procházel za
zadním okénkem a jednou ranou jej zasáhl do prsou.
Násilník se dostal do úzkých a pro krev stékající
z čela neviděl. Policista vyběhl z auta a přeskočil
zídku u silnice. Útočník pokračoval v obcházení
auta a pokoušel se najít oběť o které si myslel, že
je stále ve voze. Policista vypálil ještě jednu ránu
a zasáhl útočníka do hlavy. Technika přirozené střelby (natural shooting) vychází z předpokladu, že v sebeobranné situaci na kratší vzdálenost není zapotřebí používat mířidla. Na cíl míříte tak, jako by jste na něj ukazovali prstem. Zpočátku opravdu ukazováček položíte mimo lučík, rovnoběžně s hlavní. Nácvik tímto způsobem provádíme jen krátkou dobu, aby nevznikl nevhodný návyk. Kritickým bodem bezprostřední střelby není postoj, ale technika uchopení a tažení zbraně. Tasená braň musí být pokračováním paže a prst musí být položen na spoušť aniž byste se na něj dívali. Z počátku výcviku uchopte zbraň a ukazovák položte podél hlavně. Upravte držení, aby prst byl horizontálně i vertikálně rovnoběžně s hlavní. Cvičte jednoruční i obouruční držení zbraně. Cvičte tak dlouho až se ruka přizpůsobí zbrani. Pokud se vám po určité době nevyhovuje držení nebo přesnost zbraně uvažujete o výměně nebo úpravě rukojeti. Nezapomeňte, že neméně důležitým prvkem přirozené střelby je technika spouštění v jednočinném i dvojčinném režimu je bez strhávání. |
Příručka praktické střelby Václava Vacka Nahoru Zpět