Převzato
se souhlasem ze stránek SSK Zlín - 11.12.02.v
tuto chvíli nefunkční
Střelba z vozu je účinná pouze
za předpokladu, že auto stojí.
Nejúčinnější taktické postupy vyžadují
znalost správného vystoupení z vozu, znalost
kdy a jak tasit zbraň a umění zaujmout
nejlepší krytou pozici pro vedení palby.
Pohledy některých lidí na spojení aut se
zbraněmi jsou scestné. Zvláště představy
získané z filmů jsou velice odlišné od
reality. Je neuvěřitelné, jak velký vliv má
stylizovaný hollywoodský škvár. Pojďme
rozptýlit alespoň některé bludy a probrat
taktiku používání zbraní s využitím
vozidla. Pokud je vozidlo v pohybu
nebo pokud běží motor, je hlavní zbraní sám
automobil. Proč bych měl mít zájem se
zapojovat do přestřelky, když mohu velice
rychle opustit prostor a ještě nechat na
útočníkovi otisky svých pneumatik. Nikdo
není schopen zároveň řídit a střílet tak,
aby neohrožoval vše ve svém okolí (včetně
sebe). Jestliže řidič není ve vozidle
sám, další ozbrojená osoba vytáhne zbraň a
zaujme pozornost útočníka. Řidič tak získá
čas na manévr směřující k úniku z
nebezpečného prostoru.
Lze říci, že použití zbraně je vhodné
pouze v situacích, kdy vozidlo stojí. Pokud
vystoupíš z automobilu, nemů-
žeš ho už přímo používat jako zbraň.
Potom závisíš na třech taktických prvcích v
tomto pořadí : důvtip, nesmrtící zbraně,
smrtící zbraně (samozřejmě můžeš
naskočit zpátky do auta v případě, že by
nebezpečí vzrostlo). Na jasném příkladu
uvedu, co tím myslím. Pokud jsi napaden při
chůzi po parkovišti k vozu nebo při
vystupování z něj, doporučuji využít
vozidla jako krytu pro střelbu, protože by bylo
nepraktické nastupovat do vozu, startovat motor
a ujíždět pryč, když jsi pod palbou.
Je všeobecně známo, že nejlepší kryt pro
střelbu představují motor a kola. Existuje
několik klíčových prvků, jak tento kryt
nejlépe využít. V prvé řadě je nezbytné
udržet si určitý odstup od vozidla.
|
Vzdálenost na délku natažené
paže zajistí možnost rychlého zved-
nutí z krytu a také návrat do krytu. Při
sledování akčních filmů lze vidět hrdiny i
padouchy, jak položí ruce na přední i zadní
kapotu, opřou zbraň a pálí ostošest. Kdyby
tak bylo ve filmu všechno jako v životě...
Realita je bohužel jiná. Pokud se při
střelbě opírají ruce nebo zbraň o podložku,
při každém výstřelu se zbraň odrazí od
povrchu a je nezbytné znovu zaměřovat. A cesta
zpět do krytu je o několik zlomků sekundy
pomalejší.
Když ještě nemáš vytasenou zbraň,
neztrácej s tím čas a zaujmi nejdřív pozici
v krytu. Energicky přistup k vozidlu s
nataženou ru-
kou (tou, ve které při střelbě nedržíš
zbraň, většinou levou). Jakmile se dotkneš
dlaní auta, jsi ve správné vzdálenosti. Vytas
zbraň, zhluboka se nadechni - předtím, než se
sám vystavíš nebezpečí - a vysuň z krytu
hlaveň zbraně.
Při tomto postupu se nejčastěji vyskytují
tři chyby. První z nich je, |
Takhle se
to podle Jima Grovera dělat nemá - opřením o
kapotu se ztěžuje jak ovládání zbraně, tak
i možnost manévru pohybem.
|
když má střelec sice
dobrý výhled na cíl, ale hlaveň jeho zbraně
je cloněna překážkou. Pokud se střela
odrazí od plechu auta v tak malé vzdálenosti
od střelce, vznikají opravdu ošklivá
zranění. Druhou chybou je situace, kdy si
střelec nevybere nejlepší kryt: splete si
místo, kam není vidět, s místem, kde je
nejbezpečnější kryt, např. se bude snažit
schovat za sloupek kabiny před zadní kapotou.
Je známo, že běžná munice tyto materiály
včetně |
Správná
vzdálenost od auta je na délku paže.
|
|
skla prostřelí. V některých
případech střelci pod palbou bezmyš-
lenkovitě vystaví celé své tělo od pasu
nahoru útočníkovi přes okno auta. Poslední
častou chybou je vystrčení hlavy z krytu před
hlavní zbraně. Hlaveň jde vždy první, pak
teprve hlava. Pokud člověk kombinuje pohyb nebo
jinou činnost se střelbou, má tendenci
zapomínat na základy teorie střelby.
Způsobuje to nervozita, strach či ukvapenost.
Jednoduše řečeno: "Nejlepších
výsledků dosáhneme perfektním zvládnutím
jednotlivých základ-
ních prvků". Není to nic světoborného.
Pokud je střelba rozložena do jednotlivých
základních kroků, není v podstatě příliš
drama-
tická. Nikdy se nenech ovládnout momentální
nervozitou. Ty musíš být ten, kdo ovládá
situaci.
V některých situacích je vozidlo znehybněné,
neschopné jízdy, anebo i z jiných důvodů
může být nezbytné vystoupit z vozu a |
najít
úkryt, resp. zahájit palbu. Přestože to zní
jednoduše, jednoduché to není. Studenti se na
mě dívají jako na blázna, když jim řeknu,
že před nácvikem těchto situací je nutné
probrat teorii. Mezi chyby, kterých se nováčci
|
Vozidlo
je třeba opustit na druhé straně od
zdro-
je nebezpečí a při bez-
prostředním ohrožení střelbou pokud
možno co nejníže.
|
|
dopouštějí, patří
např. situace, kdy jim sjede ruka z kliky a
neotevřou se dveře. Potom, co se jim podaří
je otevřít, je nepřidrží a dveře je při
zavření uhodí, za něco se jim zahákne
bezpečnostní pás a oni pravou rukou při
vyprošťování omylem rozbijí boční okénko,
když mezi tím zbraní drženou v levé ruce
šermují nebezpečně do všech stran.
Murphyho zákon říká: "Může-li se něco
pokazit, pokazí se to". Pouze
procvičováním techniky si můžeš být
poměrně jist, že svou úlohu zvláneš i ve
stresové situaci a tak, jak je zapotřebí, tedy
bleskurychle. Při rychlosti 10 - 25 km/h po
městě si nezapínám bezpečnostní pás.
Jestliže vznikne nouzová situace, která to
vyžaduje, chci být schopen opustit vozidlo tak
rychle, jak to bude jenom možné. V rychlosti
vyšší než
30 km/h může být bezpečnostní pás zapnutý
- přidání plynu je tou nejsprávnější
možnou reakcí.
Když řídíš, zastav tak, že dupneš na
brzdu; nezatahuj ruční. Nepokaž to tím, že
zner-
vózníš, když se automobil pohne. Dej pravou
ruku na kliku levých dveří a zatlač, aby se
otevřely. Okamžitě se o ně opři jak levou
rukou, tak nohou. Pravá ruka už směřuje k
pouzdru a uchopí zbraň, ale zatím ji
nevytahuje. Levá noha jde dozadu. Jakmile bokem
opustíš rám dveří, vytáhni zbraň a udělej
krok - odstup od dveří, které ti neskýtají
kryt ani úkryt. Nyní můžeš zahájit palbu
nebo uvažovat o zaujetí vhodného krytu, či
alespoň úkrytu. Předčasné vytažení zbraně
by mohlo mít za následek, že hlaveň v
některém okamžiku zamíří na spolujezdce. To
by ve stresové situaci mohlo mít neblahé
následky.
V současné době stále ještě přežívá
jiný směr nácviku této taktiky. Některé
agentury učí otevřít dveře popsaným
způsobem, ale potom ještě zůstat sedět,
použít dveře jako kryt nebo úkryt, opřít
ruku o "véčko" mezi karosérií a
otevřenými dveřmi a v této situaci zahájit
(opětovat) střelbu. Podle mého názoru jsou v
takovémto taktickém pojetí dvě principiální
chyby. Za prvé to, že zůstaneš sedět,
čímž se stáváš vhodným terčem. A za
druhé vozidlo nemusí být v potřebném směru
k vedení účinné palby, což
|
Zbraň
se vyjme z pouzdra až po opuštění
vozidla.
|
|
tě nutí přinejmenším ke
gymnastickým cvikům, abys vůbec mohl
vystřelit, a to ještě bez míření. Tato
technika omezuje vaši schopnost dostat se do
cílového prostoru, zvlášť kdyby bylo
posléze zapotřebí opustit auto pod palbou.
To je již další modelová situace, jejíž
řešení je však mimořád-
ně obtížné. Když jste sami a opuštění
vozidla již uvedeným způsobem by bylo
příliš nebezpečné, probíhá to zhruba
následovně. Jakmile zjistíš, že jsi v
ohrožení a automobil je nepojízdný, sehni se
a pokud možno pod okrajem okna se přesuň na
pravé sedadlo, tedy směrem od útočníka.
Otevři pravé dveře, vykul se na zem a co
nejrychleji se přesuň do krytu za zadní
částí vozidla. Stále však udržuj
vzdálenost na délku paže. Jakmile jsi v krytu,
vytáhni zbraň, zhluboka se nadechni, vysuň
nejprve hlaveň a zamiř na zdroj nebezpečí.
Nejčastěji se chybuje v tom, že je střelec
pomalý v opuštění vozu. Akci je třeba
zahájit co nejdřív, neboť pokud osoba sedí,
stává se snadným cílem. A po zahájení akce
je zapotřebí dostat se ven co nejrychleji.
Druhou chybou je to, že příliš mnoho osob má
touhu vytáhnout zbraň při tom, když |
Nemá
smysl zůstat sedět v autě a s opřenou
zbraní se pokoušet něco zasáhnout
střelbou.
|
|
se plíží od dveří. To je
taktická chyba, která má přinejmenším za
následek, že akce není dostatečně dobře a
rychle provedena. Pamatujte, že nejdřív se
musíte dostat ze zaměřeného prostoru, z
kabiny vozu, k úkrytu. Jako vždy, když
zkoušíte taktická cvičení, opakujte je tak
dlouho, dokud nezískáte naprostou jistotu
provedení. Urči si kamaráda jako
"ozbrojeného útočníka" a nechte
třetího účastníka rozhodnout, zda
provádíš techniku bezpečně, jestli se
nedostaneš do nebezpečného postavení, zda v
někte-
rých okamžicích nemáš zacloněnou hlaveň a
jak bezpečně zacházíš se zbraní.
Mimořádně vhodnou pomůckou pro tento účel
je videozáznam.
Volně
zpracováno podle přednášky Jima Grovera
"Effective Vehicle Defense",
uveřejněné v časopise Handguns, October 1995,
s. 76-7
|
|